Léčba šoku

Zjištěné problémy řešíme systematicky v pořadí, v jakém jsou vyšetřovány, tzn. nejprve dýchací cesty, poté dýchání, poté krevní oběh. Výjimkou z postupu je masivní krvácení, jak bylo popsáno v úvodu.

Nejdůležitějším bodem je pomocí fyziologických parametrů krvácení odhalit. Jedná-li se o zevní krvácení, ránu přímo stlačíme přes čisté krytí, a pokud je to možné, segment dáme do elevace. Je-li krvácení velmi silné a nedaří se ho zastavit, můžeme použít nepřímý tlak.

Pokud jde o vnitřní krvácení, je třeba vyšetřit následujících pět oblastí, abychom nalezli zdroj krvácení: hrudník, břicho, retroperitoneum, pánev a dlouhé kosti.

Vyšetření hrudníku je popsáno v kapitole o dýchání a traumatech hrudníku.