Obstrukce dýchacích cest

Když hledáme příčinu obstrukce dýchacích cest, měli bychom myslet na tři možné oblasti: horní cesty dýchací (nad hrtanem), hrtan a dolní cesty dýchací (pod hrtanem).

Horní cesty dýchací: U hráče se sníženou úrovní vědomí lze očekávat zhoršenou průchodnost dýchacích cest. Jinak řečeno, hráč si sám není schopen dýchací cesty ochránit. Ohrožení dýchacích cest lze obvykle očekávat, pokud má hráč skóre GCS 8 nebo nižší, příp. pokud má na škále AVPU výsledek P. Toto tvrzení však nemá absolutní platnost a vždy je potřeba situaci klinicky posoudit. Pokud si hráč není schopen ochránit dýchací cesty sám, vzniká vysoké riziko aspirace (vdechnutí cizího tělesa nebo látky do plic). Ta může vyvolat obstrukci, laryngospasmus, bronchospasmus, infekci, pneumonitidu a ventilačně-perfuzní nerovnováhu. Nejčastěji dochází k vdechnutí krve, zvratek, žaludečního obsahu nebo vyraženého zubu. Abychom aspiraci zabránili nebo ji aspoň omezili, musíme podniknout rychlá opatření.

Hráči se zhoršeným vědomím hrozí okluze dýchacích cest též jeho vlastním jazykem. Jazyk je velký svalovitý útvar uložený na spodině ústní. Pokud hráč se sníženou úrovní vědomí leží na zádech, jazyk spadne dozadu a způsobí okluzi dýchacích cest.

Obstrukci mohou způsobit také cizí tělesa jako chrániče zubů nebo žvýkačka. Tyto problémy je nezbytné včas zjistit a vyřešit.

Hrtan: Hrtan (larynx) je poměrně úzký, a pokud do horních cest dýchacích pronikne cizí těleso, může uvíznout právě zde a způsobit částečnou nebo úplnou obstrukci dýchacích cest. U hráče při vědomí se to projeví jako dušení, ale u hráče v bezvědomí nemusí být projevy tak zřejmé, a proto je třeba tuto možnost vždy do určité míry předpokládat.

Dalším problémem v této oblasti může být laryngospasmus. Hlasivky se reflexně stáhnou a způsobí okluzi dýchacích cest. Případně se můžeme setkat s přímým poraněním hrtanu. Zlomenina v oblasti hrtanu může způsobit rychlý vznik obstrukce dýchacích cest a vzhledem ke změněným anatomickým poměrům vlivem podkožního emfyzému jde o potenciálně velmi těžko ošetřitelný problém, technikami popsanými v této kapitole ho nicméně lze řešit.

Dolní cesty dýchací: Cokoli, co projde skrz hrtan, může způsobit problémy v dolních cestách dýchacích. Nejčastěji jde o tekutiny (krev, zvratky nebo žaludeční obsah), ale může jít i o cizí těleso, např. vyražený zub.

Je-li něco vdechnuto do dolních cest dýchacích, může to způsobit bronchospasmus, infekci, pneumonitidu, závažnou ventilačně-perfuzní nerovnováhu a kolaps distální části plíce. Pokud předpokládáme, že hráč něco vdechl (nebo pokud má vyražený zub, ale nemůžeme ho najít), je nezbytné vyšetření na pohotovosti.

Jak poznat obstrukci dýchacích cest

Při formálním vyšetření dýchacích cest se řídíme pravidlem, že dech můžeme „vidět, slyšet a cítit“. Pokud však hráč mluví bez známek dechové tísně, nevydává žádné abnormální zvuky a má normální hlas, problém v dýchacích cestách není pravděpodobný. Hráče, který má sníženou úroveň vědomí nebo u nějž existují obavy ohledně stavu dýchacích cest, vyšetříme podle pravidla „vidět, slyšet, cítit“.

Vidět: Sledujeme pohyb hrudníku a břicha. Při nádechu by se měl hrudník vzhledem k nafukování plic zvedat. Břicho by se mělo zvedat též, jelikož se bránice svou kontrakcí pohybuje směrem dolů, a vytlačuje tak přední břišní stěnu vpřed.

Pokud jsou dýchací cesty ucpané, hrudník se sice může díky aktivitě svalů nadále zvedat, ale břicho bude „nasáváno“ dovnitř vlivem záporného nitrohrudního tlaku, způsobeného pohybem hrudní stěny. Dojde tedy ke vtahování měkkých tkání do nitra hrudníku; někdy se tento fenomén označuje jako paradoxní dýchání.

Pohledem bychom měli také vyšetřit, zda se v orofaryngu nenachází cizí těleso nebo zda nejsou přítomné známky traumatu.

Slyšet: Je potřeba pozorně poslouchat zvuky vycházející z hráčových úst. Zdravotník se musí soustředit zejména na to, zda je slyšet nádech a výdech, a zda nejsou přítomny dýchací šelesty. Bublavý zvuk znamená tekutinu v dýchacích cestách. Může jít o sekret, krev, zvratky nebo žaludeční obsah. Chroptění nebo stridor znamená obstrukci horních cest dýchacích. Sípání znamená obstrukci dolních cest dýchacích. Důležité je nenechat se zmást nepřítomností zvuků nebo postupným snižováním hlasitosti zvuků z úst – může jít jednoduše o úplnou (nebo téměř úplnou) obstrukci dýchacích cest.

Cítit: Zdravotník by měl cítit vydechovaný vzduch vycházející z hráčových úst a nosu.

Tyto tři techniky lze snadno spojit do jedné. Zdravotník nakloní svou hlavu nad hlavu hráče a sleduje hrudník. V této poloze může vyšetřit pohyb hrudníku a břicha, poslouchat dýchání a šelesty a zároveň cítit na tváři vydechovaný vzduch.