Vyšetření a ošetření

U každého zraněného hráče provedeme primární vyšetření a na základě něj řešíme zjištěné problémy.

Jak již bylo podrobně probráno, primární vyšetření se řídí pravidlem SABCDE pro neodkladnou péči a jsou při něm odhalovány život ohrožující stavy. Probíhá v níže uvedeném pořadí.

1. S: SAFE (bezpečná záchrana)
2. A: airway (zajištění dýchacích cest a ochrana krční páteře)
3. B: breathing (dýchání s dostatečnou ventilací)
4. C: circulation (krevní oběh a zástava krvácení)
5. D: disability (stav vědomí)
6. E: exposure & environment (celkové vyšetření pohledem)

Při podezření na poranění páteře bychom stejně jako u jiných úrazů měli během primárního vyšetření odhalit veškeré život ohrožující stavy a zároveň zahájit jejich ošetření. Pokud je přítomno více zdravotníků, jednotlivé kroky lze provádět současně.

Zajištění dýchacích cest a ochrana krční páteře

Při podezření na poranění páteře je během primárního vyšetření potřeba stabilizovat krční páteř imobilizací v ose páteře. Pamatujte ale, že průchodnost dýchacích cest má vždy přednost. Pokud nelze kvůli zprůchodnění dýchacích cest udržet optimální znehybnění páteře, dýchací cesty mají přednost.

Pozor je třeba dát při zajišťování dýchacích cest pacientům s poraněním míchy, u kterých došlo k poškození sympatiku. Parasympatikus u nich ztrácí přirozenou opozici, což může vyústit v hypoxii a hypovolemii. Manévry na zprůchodnění dýchacích cest tak mohou způsobit hlubokou bradykardii nebo srdeční zástavu.

Zásahy do dýchacích cest by se tedy měly omezit na co nejmenší nutnou míru, která je potřeba k zajištění uspokojivé ventilace. Pokud je třeba použít odsávačku nebo pomůcky pro zajištění dýchacích cest, pro případ bradykardie bychom měli zajistit žilní přístup, kterým může být podán atropin, a mezitím udržovat dýchací cesty pomocí předsunuté čelisti. Jsou-li dýchací cesty ucpané, zprůchodníme je manuálními technikami a zároveň udržujeme stabilizaci krční páteře

Manuální stabilizace hlavy v ose páteře

U všech hráčů, jejichž mechanismus úrazu naznačuje možnost poranění páteře, musíme co nejdříve provést manuální stabilizaci hlavy v ose páteře.

Hráčova hlava by měla být podepřena tak, jak je znázorněno níže.

Pro počátečním kontakt nebo během předání pacienta lze použít alternativní techniku. Jedná se o přidržení zepředu tak, jak je znázorněno níže.

Manuální stabilizaci hlavy v ose páteře je třeba neustále udržovat, dokud není dosaženo plné mechanické imobilizace nebo vyšetřením nedojdeme k závěru, že to není nutné (viz vyloučení poranění páteře).

Není-li hlava v neutrální pozici, opatrně jí do této pozice přesuneme, ale pouze pokud se během pohybu nevyskytnou následujících kontraindikace:

• zvýšení bolesti
• zvětšení svalového spasmu
• odpor proti pohybu
• vznik nebo zhoršení neurologického deficitu
• krepitus

Pokud nelze dosáhnout neutrální pozice, hlavu je třeba imobilizovat v původní poloze.

Dýchání

Další v pořadí je vyšetření dýchání. Je třeba odhalit případné život ohrožující stavy a poskytnout odpovídající neodkladnou péči.

Všem hráčům s podezřením na poranění páteře by měl být v rámci přednemocniční péče podán kyslík z vysokoprůtokového zdroje přes masku s rezervoárem.

Poranění horní hrudní nebo spodní krční míchy může způsobit ochrnutí mezižeberních svalů a ztížit tak dýchání, což se projeví bráničním dýcháním.

Při vyšších poškozeních krční míchy může ochrnout i bránice (inervace z C3–C5), čímž dojde k závažnému narušení dýchání. V takovém případě může být vyžadována umělá plicní ventilace.

Krevní oběh

Neurogenní šok – Poškození sympatiku způsobí ztrátu vaskulárního tonu. Krev tak zůstává v periferním oběhu, dochází k hypotenzi a často ke zteplání končetin. Tělo by tento problém normálně kompenzovalo zvýšením srdeční frekvence, ale to je zprostředkované sympatikem, a tudíž to není možné. Pacienti s neurogenním šokem tedy mají nízký krevní tlak a nízkou srdeční frekvenci.

U pacientů s mnohočetným poraněním nesmíme nikdy šok přisuzovat pouze poranění míchy a vždy musíme vyloučit hypovolemický šok. Je třeba zastavit zevní krvácení a vyšetřit oblasti, odkud může pocházet vnitřní krvácení (hrudník, břicho, retroperitoneum, pánev a dlouhé kosti).

Při neurogenním šoku omezujeme doplnění tektin na co nejmenší nutnou míru, která je potřeba k udržení pulzu na a. radialis. Tím zajistíme dostatečnou perfuzi životně důležitých orgánů, aniž by hrozil plicní edém. Při manipulaci s pacientem je také třeba dát pozor, abychom ho nenaklonili nohama dolů, čímž bychom ještě podpořili proudění krve do periferie a způsobili rychlou dekompenzaci.

Stav vědomí

Pro zjištění počátečního stavu vědomí na hřišti se řídíme systémem AVPU, zároveň zjišťujeme neurologický stav periferie.

V rámci neurologického vyšetření periferie na hřišti kontrolujeme:

• spinální bolest nebo citlivost, tzn. bolest/citlivost ve střední čáře; izolovaná bolest paravertebrálních svalů není považována za spinální bolest
• čití – zeptejte se na ztrátu citlivosti a parestezie, zkontrolujte taktilní čití při lehkém doteku ve vybraných dermatomech (C5, C8, T4, T10, L2 a L5)
• motoriku – zkontrolujte vybrané myotomy, které nepůsobí pohyb trupu, tzn. flexi lokte, pohyb prstů a zápěstí, pohyb v kotníku

Toto vyšetření je velmi omezené, ale stačí nám ke stanovení, zda je potřeba imobilizace a v jaké úrovni zhruba k poškození došlo. Na ošetřovně je možné provést podrobnější neurologické vyšetření.

Celkové vyšetření pohledem

Během počátečního vyšetření na hřišti by měl být hráčův oděv odstraněn jen v omezeném rozsahu a hráč by měl být ochráněn před vlivy prostředí.