Jak poznat šok

Abychom dokázali u pacienta diagnostikovat šok, je potřeba provést systematické vyšetření. Začneme celkovým prohlédnutím pacienta a zbarvení jeho kůže. Věnujeme pozornost tomu, zda je dobře prokrvený, nebo bledý v důsledku vazokonstrikce, která tělu pomáhá dostat zbývající krev do tělesného jádra. Použijeme standardní postup SABCDE s důrazem na dechovou frekvenci, srdeční frekvenci, krevní tlak a úroveň vědomí.

Normální objem krve v oběhu je 7 % ideální tělesné váhy, což odpovídá asi 70 ml na kg. Krvácející pacient začne vykazovat různé fyziologické projevy šoku při různé míře krevní ztráty. Projevy jsou shrnuty v následující tabulce:

Třída I Třída IITřída IIITřída IV
Krevní ztráta (ml)do 750750–15001500–2000> 2000
Krevní ztráta (%)do 15 %15–30 %30–40 %> 40%
Tepová frekvence< 100> 100> 120> 140
Dechová frekvence14–2020–3030–40> 35
Pulzní tlaknormální nebo zvýšenýnízkýnízkýnízký
Krevní tlaknormálnínormálnínízkýnízký
Stav vědomílehce anxióznímírně anxiózníanxiózní, zmatenýzmatený, letargický

Při vyšetření krevního oběhu je nezbytné vzít v potaz fyzickou zdatnost hráče; jeho klidová srdeční frekvence se může pohybovat kolem 50 tepů za minutu. Tzn. že parametry, které používáme pro běžnou populaci, budou u sportovců o něco nižší. Např. hráč s klidovou srdeční frekvencí 50 tepů za minutu má už při frekvenci 85 tepů za minutu tachykardii. Stejně tak můžeme předpokládat, že hráč má dobrou srdeční rezervu, a proto začne vykazovat známky šoku až při významnější ztrátě nebo redistribuci krve.